O KYSLÍKU
Kyslík je klíčovou ingrediencí našeho života. Tato jednoduchá molekula je nepostradatelnou esencí života a fungování každé lidské buňky. Kyslík v organizmu je klíčový pro většinu metabolických dějů, například využití živin z potravy, produkce stavebných látek pro obnovu buněk, vylučování odpadních látek a toxinů z těla, obrana proti vnějším vlivům.
Obsah vdechovaného vzduchu z atmosféry zaručuje jenom jistý objem kyslíku (21%). V této koncentraci se kyslík váže na krevní barvivo hemoglobín v červených krvinkách. Prostřednictvím krevního barviva je kyslík distribuován ke každé buňce v organizmu.
Jednotlivé orgány lidského těla mají nastavenou jistou základní potřebu kyslíku. Ta násobně stoupá při jakékoli fyzické zátěži, vlivem stresu, vlivem zánětlivých stavů a poruch fungování některých orgánů, ale i v těhotenství.
Rostoucí potřeba kyslíku se odrazí na srdeční aktivitě a výkonu srdeční pumpy, na zvýšeném úsilí prokrvit zatěžované svaly. Mozek znásobí svou potřebu kyslíku vždy, když vykonáváte obtížnou a psychicky vyčerpávající stresovou práci.
Bez kyslíku do pár sekund ztrácíme vědomí, do pár minut je již mozek ve stavu nevratného stavu poškození až po mozkovou smrt.
MOZEK A KYSLÍK
S průměrnou spotřebou 3,5 ml na 100 gramů mozkové hmoty a tedy celkem asi 49 ml O2/minutu je mozek největším spotřebitelem kyslíku v celém organizmu. Navíc šedá hmota dle vědeckých studií nárokuje až 2 x více kyslíku než bílá hmota.Pokles hladiny kyslíku v organizmu se okamžitě projevuje na rychlosti a komplexnosti řešení, které nám neurony pro danou situaci nabízejí.
Mozek velmi silně reaguje na jakýkoli dyskomfort, nedostatek živin a především na nedostatek kyslíku. Prakticky okamžitě se indukuje nezávislý autoregulační systém a mozek začíná regulovat prokrvení nejen svých aktuálně méně využitých částí, ale i celého organizmu, například velkých svalových skupin. Spouští se celá série jevů spojených se snahou dostat do mozku znovu kyslík, například zívání. Ztrácí se pozornost a zhoršuje se koordinace pohybů.
Na hypoxii, tedy nedostatek kyslíku, reaguje mozek okamžitou, ale vratnou chemickou reakci v neuronech, změnou propustnosti jistého typu buněčných iontových kanálů. Podle této reakce se jiné části mozkové tkáně, neurony, začnou starat o zajištění kyslíku pro své fungování. V mozku existuje nezávislý autoregulační systém zajištující dostatek kyslíku i na úkor jiných orgánů.
SRDCE A KYSLÍK
Srdce je metabolicky velmi aktivní orgán a zároveň nesmírně výkonný sval. Jeho spotřeba kyslíku pro vlastní fungování je v klidu zhruba 2x větší jako u mozku, ale vzhledem k hmotnosti srdce jde jen asi o 10 -15% celkové spotřeby organizmu. Srdce je zároveň velmi citlivé na kvalitu vlastního krevního zásobení. Nedostatek kyslíku, například při zúžení koronárních cév způsobuje bolesti na hrudi, zvané anginózní bolesti. Ucpání koronárních cév je pak příčinou akutního a život ohrožujícího stavu, infarktu myokardu. Infarkt myokardu je nevratné poškození a následné zajízvení tkáně s přímým efektem na kvalitu následného zdraví a kondice organizmu. Z8važnost stavu a další prognózu uzdravení velmi ovlivňuje jednak rychlost léčby a její efektivita, jednak poctivá regenerace, častokrát právě s využitím oxygenoterapie.
SVALOVÁ PRÁCE A KYSLÍK
Favoritem ve spotřebě kyslíku mezi orgány jsou velké svalové skupiny, které používáme pro pohyb. Při měření spotřeby kyslíku jednotlivých organizmů za jednu minutu vykázali svaly až 10x větší spotřebu než například srdce nebo mozek. Tato spotřeba je enormní při zátěži, ale klesá ve fázi regenerace, proto pořád zůstává pravdou fakt, že srdce a mozek spolu s játry spotřebují za celý den více kyslíku než svaly.
Při budování svalové hmoty nebo kardiotréninku jsou naše svaly využívány velmi intenzivně a pochopitelně taky spotřebují většinu aktuálně dostupného kyslíku v plicích. Při nedostatečném přívodu kyslíku dochází k přepnutí na anaerobní metabolizmus, kdy jsou spalovány škroby a produkován laktát a to vede k „svalové horečce“, bolestivosti svalů a donutí nás to často přerušit tréning. Svaly si tak říkají o přestávku v našem úsilí na dodatečné prokrvení, tedy vlastně si říkají o kyslík.