ŽIVOTNÍ FUNKCE
VÝZNAM KYSLÍKU PRO ŽIVOTNÍ FUNKCE ORGANIZMU
Kyslík (O2) je plyn nezbytný k životu. Jako chemický prvek je součástí všech základních typů látek, ze kterých se skládá lidské tělo – bílkoviny, sacharidy, tuky, nukleové kyseliny.
Kromě stavebních molekul je kyslík taky důležitý pro fungování těla a základní životní procesy: výroba energie, například novotvorba tkání, obnova funkcí orgánů, výroba hormonů, enzymů, zpracování živin a odbourávání toxinů a zplodin metabolizmu.
Kyslík je kromě červených krvinek obsažený i v krevní plazmě.
Výroba energie v organizmu spotřebuje asi 85% celkového kyslíku. Mozek samotný z toho potřebuje až 20% celkové vyrobené energie.
… a mozek
Mozek je velmi citlivý na přísun kyslíku, kterého má obrovskou spotřebu až 20% celkové denní kapacity. Po zástavě dýchání a krevního oběhu již do cca 7 vteřin dojde k vratné poruše zraku, po několika desítkách vteřin dochází ke ztrátě vědomí, po pár minutách již jsou zásadně narušené řídící funkce mozku a posléze již mozek odumírá
.… svaly
Bez kyslíku by nebylo ani jednoho svalového stahu, a to dokonce ani srdeční akce. Takže ani srdce by nefungovalo nemít dostatečnou zásobu kyslíku pro svou vlastní spotřebu
…játra
Kyslík se přímo podílí na zásadní většině všech chemických reakcí spojených s odbouráním toxinů ze životního prostředí a také se zpracováním živin z potravy
STAVY NEDOSTATKU KYSLÍKU V ORGANIZMU
V souvislosti s příjmem kyslíku nastává v organizmu hned několik stavů:
HYPOXIE = nedostatek kyslíku v organizmu nebo jeho části
ANOXIE = úplný nedostatek kyslíku
HYPOXEMIE = snížený obsah kyslíku v arteriální krvi
ASFYXIE = nedostatek kyslíku společně s hromaděním oxidu uhličitého (při dušení)
NEMOCI SPOJENÉ S NIŽŠÍ KONCENTRACÍ KYSLÍKU
Jednotlivé stavy v různé intenzitě a délce jsou podstatou nebo doprovodním jevem mnoha nemocí:
Akutní respirační infekce:
vlivem virového nebo bakteriálního zánětu v těle se zvyšuje únava a nedokrvení důležitých orgánů, kyslík napomáhá k odstraňění příznaků únavy spojené s onemocněním
Alergie: alergická rýma snižuje objem vdechovaného vzduchu otokem nosní sliznice a ucpáním nosu, díky kterému tělo přijímá méně vzduchu v nádechu a je více unavené
Anémie:
skupina nemocí spojených s nižší koncentrací hemoglobínu v krvi a menším objemem krvinek. Nejčastějším typem anemie je ta z nedostatku železa. Podání kyslíku neřeší příčinu, kterou je nedostatek železa s mnoha důvodů, může ale znatelně ulevit od příznaků dušnosti a únavy
Astma:
astmatická plíce mají nejen zúžené, ale i zatuhlé vazivo v průduškách, jejich nádech často tedy není kvalitní. Zároveň je u nich přítomna abnormální reakce organizmu na alergeny, tedy dokáže dojít k rychlému otoku dýchacích cest a bezprostřednímu ohrožení na životě. Podání kyslíku ve stadiu chronické nemoci může pomoci zvýšit jeho přítomnost v organizmu a snížit zánětlivou aktivitu
Autoimunitní nemoci:
skupina nemocí spojených se změněnými imunitními reakcemi organizmu a z toho vyplývajícími zánětlivými reakcemi spojenými často s poškozením tkání
Bolesti na hrudi:
bolesti na hrudníku, nejčastěji tzv. angína pectoris, anginózní bolest na srdci, diagnóza spojená se zůžením průsvitu cév a následnou zvýšenou únavností při pohybu a námahovou dušností. Jiný typ bolestí na hrudníku je spojený se zatuhlostí páteře, zde může podání kyslíku přispět kk celkovému zklidnění organizmu a regeneraci sil
Chřipka:
opět zde hrozí otok nosní sliznice a u vyšších teplot i plytké dýchání, další komplikace hrozí při zhoršení
COVID-19:
závažný průběh způsobuje zánět v plicích a z toho plynoucí komplikace ohrožující zejména seniory na životě. I u lehčího průběhu hrozí asi 10% nemocných POST COVID-ový syndrom s důsledky hypoxémie, menší přítomnosti kyslíku ve tkáních
CHOPN – chronická obstrukční plicní nemoc, jedna z nejčastějších příčin dušnosti a únavy spojené s nedostatkem kyslíku. Tato chronická nemoc nastupuje pozvolna a vyvíjí se častěji u kuřáků nebo osob pracujících dlouhodobě v prašném prostředí, i když to není pravidlo. Podle stadia nemoci rozlišujeme lehkou a dlouhodobě málo příznakovou CHOPN, středně závažnou až závažnou CHOPN. Navíc dle diagnostického nálezu jsou i dva základní typy nemoci. Podání kyslíku je přínosem pro nemocné, ale je velmi důležité přesně indikovat jeho dlouhodobé užití lékařem, který musí předem posoudit stav a vážnost příznaků.
Dušnost:
sama o sobě dušnost není nemoc, ale patologický stav, který může být průvodním jevem mnoha nemocí. Dušnost dělíme na námahovou a klidovou, přičemž klidová dušnost je obecně považována za závažnější stav, kdy například již nedostatečně pracuje srdce. Podání kyslíku neřeší základní příčinu a diagnózu, ale uleví významně od potíží a umožní rychleji načerpat síly
Iktus:
mozková cévní příhoda. Po zvládnutí akutní fáze pro následné dlouhodobé doléčování z této příhody je podávání kyslíku podpůrnou terapií pro rychlejší rehabilitaci poškozených mozkových funkcí. Může pomoci k rychlejšímu návratu do běžného života a dlouhodobému fungování po nemoci
Infarkt myokardu:
po hospitalizaci a zvládnutí základní operační léčby i nadále zůstává i po lehkém infarktu narušená distribuční činnost srdce. V regeneraci po infarktových stavech je kyslíková terapie jednou z fyzikálních metod regenerace organizmu a velmi napomáhá uzdravení. Zároveň společně s nastavenou dlouhodobou léčbou, režimovými opatřeními, pravidelným sportem a dietním režimem je vhodnou cestou k urychlení návratu do pracovního procesu
Nádorové nemoci:
zde je nutné velmi pečlivě lékařem posoudit jakékoli fyzikální i přírodní cesty regenerace organizmu. S jasnou indikací od lékaře je možno podporovat únavu po onkologické léčbě podáváním kyslíku, Vždy zásadně pouze za vědomí ošetřujícího specialisty, který posoudí možné benefity oxygenoterapie
Nespecifické záněty střev:
Crohnova choroba a Ulcerózní kolititda: zde nemůžeme mluvit o přímém léčebném účinku, nemocní však trpí silnou únavou, od které pravidelné podání kyslíku ulevuje
Nemocí cév a žílního systému:
celá velká skupina nemocí spojených z poruchou cévní stěny, poruchou žílního návratu nebo poruchami prokrvení orgánů. Podání kyslíku se zde uplatňuje v akutním zvládnutí nemoci v nemocnici, dále v domácím prostředí na doléčení zánětu způsobeného trombózou, na zvýšení prokrvení postižené části těla i na celkovou regeneraci po nemoci
Stres akutní:
tělo samotné je zvyklé využívat zrychlení dechu a jeho prohloubení na zvládnutí úleku, konfliktu, ohrožení života nebo méně dramatické stresové situace. Výraznější přísun kyslíku alespoň na pár minut pokud možno bezprostředně po stresové reakci umožňuje rychle obnovit reakce mozku, zklidnit akci srdce a celkově nabít organizmus potřebnou energií
Stres chronický:
ohrožuje především exponované manažery a podnikatele, u kterých nedochází k dostatečné relaxaci a také ne každý stres je kompenzován fyzickou zátěží. Podání kyslíku vícekrát denně alespoň po dobu 20 minut, klidně i při práci umožňuje zintenzivnit prokrvení mozku, srdce a jater, tím celý organizmus rychle odbourá vyplavené stresory. Narůstá psychická odolnost a exekutivní schopnosti i psychická odolnost dalšímu stresu
Únava akutní:
po zátěži nebo pracovním dni je dávka kyslíku vhodnou relaxační aktivitou spojenou s pasivním odpočinkem. Zvýšení koncentrace kyslíku ve vdechovaném vzduchu pomocí kyslíkových brýlí je efektivní formou nabírání sil před další prací, například v domácnosti
Únavový syndrom, chronická únava:
dlouhodobá zátěž jakéhokoli druhu přináší vyčerpání a chronickou únavu. Zde je namístě kombinovat různé formy aktivní regenerace a pasivního odpočinku, doplňovat organizmu chybějící minerály a vitamíny a nasadit tzv, středomořskou dietu. Použití kyslíku, zejména pravidelné a denní zlepší hospodaření těla s kyslíkem a prokrvení organizmu, to má bezprostřední vliv na management únavy
Úrazy a sportovní úrazy…
nejen sportovci, ale každý by měl vědět, že jakékoli sebemenší poškození svalu, vazu nebo kloubu je poškození na buněčné a tkáňové úrovni, kdy dochází k porušení kolagenového vaziva nebo svalového vlákna. Na jeho obnovu organizmus potřebuje zvýšený přísun kyslíku. Podávání kyslíku urychluje regeneraci tkání a přispívá k rychlejšímu hojení poranění